fbpx

Domluvit se na rozvodu nebo o něm nechat rozhodnout soud?

Rozhovor s mediátorkou a lektorkou nenásilné komunikace Ing. Irmou Macháčovou.

EB: Irmi, v mém průvodci se snažím lidem ukázat, že je lepší se na rozvodu domluvit. Ze svého pohledu advokátky v tom vidím celou řadu výhod. Přesto však velká část rozvodů končí před soudem. Proč tomu tak je? Proč lidé nechávají soud, aby rozhodl v jejich záležitostech? Proč se raději nedomluví?

IM: Mnoho lidí si myslí, že nejlépe a nejspravedlivěji o jejich rozvodu rozhodne soud. Že se soudce moudře zamyslí nad jejich situací, vše pečlivě a objektivně zváží a pak spravedlivě rozhodne. A že právní zástupci vybojují to nejlepší pro každého ze zúčastněných. Pořád tady přetrvává nějaká víra v univerzální spravedlnost, objektivitu, neutralitu… víra v to, že když se konflikt racionálně zanalyzuje, zjistí se, kdo má pravdu, a pak se najde to správné řešení. A že někdo taky zajistí a vynutí, aby to správné řešení bylo dodrženo. Že když už je tedy spravedlivě rozhodnuto, tak je to vyřešeno navždy. Definitivně.
 
EB: S tímto postojem se setkávám také. A zní to vlastně logicky. Jaké problémy v tom ty jako mediátorka vidíš?

IM: Problém je, že ani soud ani právníci neznají celý kontext, ve kterém ti lidé žijí. Zkrátka nejsou experti na jejich život. Soud rozhodne podle platné legislativy, právníci zajistí, že každý dosáhne na svá práva. Ale to je všechno. Většinou od soudu odchází rozvedení lidé do značné míry nespokojení. Někdo vyhrál, někdo prohrál, někdy prohrají oba. A ani jeden vlastně nemá nad celým procesem a jeho výsledkem kontrolu.
Druhým problémem je, že když oba partneři nechají za sebe rozhodovat právníky nebo soud, ztratí se sebou vzájemně kontakt. Nepochopí dostatečně, co se děje u toho druhého. V čem kdo bude po rozvodu žít, s čím se bude potýkat, co pro něj bude těžké. A jestliže v jakémkoliv okamžiku dojde k tomu, že některý z partnerů (třeba jen dočasně) poruší soudem stanovené pořádky, problém se znovu vyeskaluje. Protože se ti lidé nenaučí, jak spolu mluvit a domluvit se, přestože už nejsou partneři nebo manželé. Nenaučí se metodu, jak zvládnout i budoucí spory a budoucí složité situace, ke kterým logicky bude docházet.
Každý konflikt, který je řešený silou nebo nějakou autoritou z pozice moci, která nerespektuje zájmy druhé strany, přežívá dál. Mění svou formu, bobtná a bobtná, a nakonec se stejně znovu objeví v daleko hrozivější podobě. Ten, kdo odchází od soudu jako poražený, má vlastně jen dvě možnosti – buď se nedobrovolně podvolí – a tím se hromadí nespokojenost, frustrace a vzniká podhoubí k dalším problémům, anebo bude rebelovat – skrytě nebo i očividně bude soudem stanovená opatření bojkotovat.
A v neposlední řadě rozvod řešený přes právníky a soud trvá relativně dlouho a je finančně nákladný. Na veřejnosti se probírají citlivá témata, což nutí lidi stavět se do obranných pozic, namísto snahy o domluvu. Prohlubuje se propast mezi bývalými partnery a eskaluje neporozumění a odcizení.
 
EB: Z toho, co říkáš, je asi jasné, že lepší je na rozvodu se vzájemně domluvit.

IM: Rozchod nebo rozvod je emočně hodně náročný. Lidé by se nejraději ani neviděli a byli od sebe co nejdál. Představa, že by si měli společně sednout a něco řešit, na něčem se domluvit, je pro ně děsivá.
Když to ale překonají a dokáží spolu komunikovat, je to vlastně velká výhra. Získají díky tomu kontrolu nad celým procesem i jeho výsledkem. Zvýší pravděpodobnost, že vnikne dohoda, která jim bude vyhovovat. Nevzdávají se svého vlivu v celém konfliktu. I když by se mohlo zdát, že třeba právní zástupce bude za jejich zájmy bojovat, tak je potřeba si uvědomit, že ani ten právní zástupce nezná všechny podrobnosti života svého klienta. Nemůže být v jejich kůži. Když jednáme napřímo, vždycky máme větší vliv na výsledek, než když jednáme prostřednictvím někoho jiného.
 
EB: Ale jak říkáš, ta komunikace mezi partnery, kteří se právě rozcházejí, je někdy těžká….

IM: To ano. Lidé bohužel nejsou zvyklí mluvit o tom, co prožívají, co cítí, co potřebují… Jsme do značné míry naučení spíš mluvit o tom, co si myslíme o té druhé straně, jak je kdo pokažený, kdo má pravdu a kdo se mýlí. Ale k tomu, aby se konflikt vyřešil, je vlastně jedno, kdo má „pravdu“. Často se to ani nedá určit.

EB: Dáš nám nějaký konkrétní příklad?

IM: Když já tvrdím, že potřebuji, aby mi bývalý manžel platil výživné 10 tisíc korun na každé dítě a on říká, že si to nemůže dovolit, tak se nedá objektivně říct, kdo má pravdu. Ale když se pobavíme o tom, v jaké jsme kdo situaci, jaké máme životní náklady, co potřebujeme, co je pro každého z nás důležité, tak můžeme dojít k částce, která bude vyhovovat oběma. Anebo najdeme řešení, jak třeba snížit své náklady o ty věci, které nejsou důležité. A máme nad tím kontrolu, protože se vzájemně slyšíme. Nemusíme čekat, až rozhodne soud podle nějakých tabulek.
Je to sice těžké, ale dá se to zvládnout. Je důležité, aby každý z partnerů měl možnost vyjádřit své potřeby, očekávání a zájmy. Aby se oba vzájemně pochopili, v jaké jsou situaci teď a v jaké situaci budou po rozvodu. A jaké dopady to bude mít na jejich život. Když se takové pochopení podaří, sníží se to celkové napětí a je i pravděpodobnější, že dohoda vydrží dlouhodobě. Jsou-li totiž naplněné potřeby obou stran, nemají lidé důvod dohody porušovat.
Další výhodou je, že pokud se zvládneme domluvit na rozvodu, naučíme se vlastně způsob, jak zvládat i budoucí situace a spory. Ony totiž dříve nebo později přijdou. Ale my už budeme vědět, jak na ně a budeme mít důvěru, že to zase zvládneme. Nejdůležitější je to v případě, kdy jde o rodiny s dětmi. Rodiče si totiž uvědomí, že ačkoliv už nejsou životními partnery, zůstávají rodiči. A ti spolu budou muset komunikovat dlouhodobě, pokud chtějí pro své děti zajistit to nejlepší.
 
Děkuji za rozhovor. Budeme v něm pokračovat v dalším díle, kde si řekneme, co může bránit dohodě a proč někdy člověk není schopen hledat řešení. Ukážeme si, jak taková úskalí překonat a hledat společnou cestu.

Rozhovory jsou ve video formě součástí průvodce Rozvodem s klidnou hlavou.

Chcete-li se dozvědět více o tom, jak se dohodnout a rozvést bez právníků, rychle, levně a bez právních chyb, pokračujte ZDE.

"Jsem advokátka a mojí vizí je zvýšit procento lidí, kteří se dokáží ROZVÉST bez právníků. Dohodnout se a vše si snadno připravit k soudu sami. Snížit negativní dopad na děti. Rozvod podle mého průvodce může proběhnout rychle, vědomě a bez právních chyb. Mým darem je schopnost naslouchat lidem a mé právní vzdělání mi umožňuje tento dar uplatnit i profesně. Jsem autorkou on-line průvodce ROZVODEM S KLIDNOU HLAVOU. Můj příběh si přečtěte zde."
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů